• Jaroslav Malý

TZ - Nový transplantační zákon v roce 2019 téměř zdvojnásobil počet dárců z řad cizinců

Aktualizace: kvě 7

Praha 6. května 2020 – tisková zpráva

Novela transplantačního zákona platná od loňského 1. května, která zjednodušuje proces udělení souhlasu s darováním orgánů od cizinců zemřelých na území ČR, přinesla do českého zdravotnictví dobré výsledky. Přestože byla platná jen 8 z 12 měsíců, počet dárců i transplantovaných orgánů se téměř zdvojnásobil. Zatímco v roce 2018 se našlo 11 dárců, kteří umožnili 40 transplantací, o rok později už to bylo 19 dárců a 69 transplantací. „Ročně u nás zemře asi 20–30 cizinců, jejichž orgány jsou vhodné k transplantaci. Musí se však rychle jednat. Předchozí zákonná úprava byla zbytečně přísná a složitá. Těší mě, že novela, kterou jsme prosadili, pomáhá,“ říká někdejší zpravodaj senátní novely a profesor vnitřního lékařství Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.

Novela transplantačního zákona přinesla zásadní zjednodušení procesu udělení souhlasu s darováním orgánů od cizinců, kteří zemřou na českém území. V období od nabytí účinnosti novely od 1.5. do 31.12.2019 umožnilo 19 dárců orgánů z řad cizinců celkem 69 transplantací. Nejčastěji (32x) šlo o transplantace ledvin, protože ledviny od jednoho dárce poslouží dvěma transplantovaným. Dále šlo o játra (16x), slinivku (11x), srdce (6x), plíce (3x) a v jednom případě tenké střevo.

Za rok 2018 darovalo 11 zemřelých cizinců orgány pro 40 transplantací. Předešlá podoba zákona se v praxi ukázala ohledně ověřování souhlasu nebo nesouhlasu dárce s použitím jeho orgánů jako nefunkční. Od platnosti novely však české úřady nadále nemusejí žádat cizí stát nebo rodinu o informaci, zda jeho občan vyjádřil souhlas s posmrtným odběrem orgánů, nebo ne. Nyní stačí udělení souhlasu od blízkého člověka. „Předchozí podoba zákona byla přísnější než u řady ostatních států, kvůli čemuž se promarnila spousta příležitostí pomoci. Jde totiž často o každou minutu. Intervaly pro studenou ischemii, tedy dobu, po kterou se orgán nechá udržovat tak, aby ho šlo transplantovat, se počítají na hodiny. Třeba u srdce nebo plic jsou to pouhé 4 hodiny. To se téměř nedalo stihnout,“ říká profesor Malý.

Zdaleka neplatí vžitá představa, že typičtí dárci jsou motorkáři zemřelí při nehodě. „Tak to není. Nejtypičtějším dárcem orgánů je muž okolo padesátky, který zemřel na mozkové krvácení,“ vysvětluje profesor Malý. Česká republika je jedním ze států, kde platí předpokládaný souhlas zemřelého s transplantací. Češi mají možnost svůj případný nesouhlas evidovat předem v Národním registru osob nesouhlasících s posmrtným darováním tkání a orgánů. Neprokáže-li se, že zemřelý vyslovil za svého života nesouhlas s posmrtným odběrem, platí, že s odběrem souhlasí. U cizinců nyní stačí souhlas blízké osoby a dotaz na rodinu do zahraničí nebo konzulát se bere až jako druhá volba.

Transplantace jsou v České republice na vysoké úrovni a provádí se jich relativně hodně. Jen v roce 2019 u nás bylo provedeno 865 transplantací orgánů od 288 dárců. 69 transplantací od cizinců tak tvoří nezanedbatelných 8 %. V roce 2018 tvořil podíl transplantací od cizinců 4,5 %. „Každá využitá šance je nesmírně cenná, protože kvalita života transplantovaných se rapidně zvýší. Navzdory tomuto zlepšení je u nás stále nedostatek orgánů. V lednu letošního roku čekalo na transplantaci přes 700 pacientů. V současné koronavirové situaci je to ještě složitější, protože zákroky se odkládaly. Vzhledem k omezenému cestování očekávám, že počet transplantací od cizinců se v roce 2020 sníží, což je pochopitelné. Důležité je, že už máme nová, lepší pravidla a máme vyzkoušené, že fungují,“ uzavírá profesor Malý.




9 zobrazení

Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc

© 2019 Jaroslav Malý

Zadavatel:    Jaroslav Malý

Zpracovatel: Navimedia, s.r.o.

Proudly created with Wix.com

  • Facebook Clean Grey
  • Šedý Instagram Icon
  • Šedý YouTube Icon